Cvičení dělá mistra

Následující krátký článek vznikl na základě dotazu na našem dětském tréninku, a protože i mnozí dospělí v tom nemají zcela jasno a mohlo by jim to pomoci při tréninku, tak jsem se rozhodl to velice stručně sepsat tak, jak to vidím.

Jde zjednodušeně o to, co je a co není kung fu a jak vzniká?
Kung fu není jen vědomostní soutěž ani nějaká znalostní disciplína. Kung fu je předvším dovednost – um, doplněná o vědomosti.

Můj Si-Fu říkával, že hlava je vždy o trochu napřed před tělem. To znamená, že hlava sice ví, nebo má představu jak to udělat, ale tělo to ještě není schopné provést (nemá um). Tedy vědět či znát se rozhodně nerovná umět. Tento rozdíl bohužel ne všichni vnímají.

Um vzniká cvičením, pílí, nasazením… + talentem, který je ale ovšem až na samém konci. Viděl jsem za roky učení již mnoho “netalentovaných” dříčů, kteří to dotáhli dál, než talentovaní flákači!
Takže kdo se chce dopracovat ke kung fu musí: cvičit, cvičit a zase cvičit!

Nebo ještě jinak. Nejdříve je třeba cvik poznat (seznámit se s ním), pak je třeba ho opakovat (abych si ho co nejlépe zapamatoval), potom procvičovat (abych ho prováděl co nejlépe) a na závěr zdokonalit (abych měl z cviku maximální užitek/ získal z něj um a cvik se pro mě stal opravdu cvikem, nikoliv jen znalostí). A potom? Klidně zase znova. 🙂

A na závěr si udělejte malý test.
Řekněte si větu: “Umím udělat 1000 dřepů.”
Povedlo se? Výborně.
A teď běžte a proveďte, co jste řekli.
Že to nejde? Už chápete, co znamená, když je vaše hlava před tělem?

 

Napsal: Petr Brunner ©