Petr Brunner

 

Narodil jsem se v roce 1973 a bojovým uměním se věnuji od svých osmi let. Dříve, než jsem začal cvičit Wing Chun, jsem trénoval Judo, které jsem na závěr provozoval čtyři roky jako vrcholový sportovec, dále jsem trénoval alternativní sebeobranu a Leung Ting systém, známý jako Wing Tsun. Poté jsem společně s Ivanem Rzounkem Si-Fu přešel k Wilhelmu Blechovi Si-Gung, jedinému evropskému žáku Velmistra Lok Yiu. V roce 1995 jsem otevřel vlastní školu Wing Chun Kung Fu v Praze a v roce 1997 jsem odletěl na první tréninkový pobyt do Hong Kongu k mistru Lok Yiu. Od roku 1999 jsem byl přímým žákem Wilhelma Blecha Si-Fu a dodnes pokračuji v odkazu šíření Wing Chun.

(Wilhelm Blech Si-Fu zemřel v roce 2012. Jsem vděčný a hrdý, že jsem mohl jít část cesty s tebou. Dal jsi mi nejlepší Wing Chun a ještě mnohem více. Nikdy na tebe nezapomenu. Si-Fu odpočívej v pokoji.)

 



 

Veronika Dostálová

 

Veronika cvičí v naší škole od roku 2013.
V rámci pražské školy má na starost tréninky dětí po všech stránkách.
Díky stálé aktivitě zná přesné cíle a potřeby, které umí ve cvičení skvěle propojit.
Často pomáhá i u dorostu a dospělých.

 



 

Jiří Horský

 

Jirka cvičí v naší škole od roku 2010.
Vynikající a velmi poctivý v přístupu k tréninku.
Od roku 2017 vede svoji vlastní školu v Kopřivnici.
Doporučuji všem zájemcům z okolí o poctivé Wing Chun kung fu.

 



 

Jan Stuchlík

 

Honza cvičí v naší škole od roku 2001.
Má velice osobitý a tvrdý přístup k tréninku.
Při pomoci ostatním nejčastěji využívá mé oblíbené metody “zážitkové výuky”.

 



 

Jan Šíma

 

Honza cvičí v naší škole od roku 2010.
V případě potřeby trpělivě pomáhá ostatním s praktickým nácvikem i teoretickým pochopením.
Na trénink se nikdy nejde flákat.

 



 


 

Linie mistrů:

 
 

Wilhelm Blech

Wei Lam
*1952 †2012

 

Bojovému umění se věnoval od svých šestnácti let. Ještě než přišel na Wing Chun, učil se zápas, box a Tang Soo Doo.
Si-Fu Blech se učil Wing Chun u různých mistrů více než dvacet let, než našel v roce 1992 cestu k Mistru Lok Yiu.

 



 

Lok Yiu

*1922 †2006

 

Lok Yiu (Luo Yao) se narodil v roce 1922 v Hong Kongu. Začal trénovat Wing Chun Kuen v roce 1950, krátce poté, co Lee Man a Leung Sheung představil Yip Mana, aby vyučoval v Restaurant Workers Association. Lok Yiu se proslavil kvalitou své Cham Kiu a cvičením s Luk Dim Boon Gwun. Mezi jeho studenty jsou jeho dva synové, Lok Keng Sang, Lok Keng Kwong, stejně jako Winston Wan, Wilhelm Blech a další.

 



 

Yip Man

Ip Man
Man Suk
Man Gung
 
*1893 †1972

 

Yip Man (Ye Wen), někdy psán jako Ip Man, se narodil jako Yip Gei – Man (Ye Jiwen) v zámožné rodině obchodníka ve Foshanu v roce 1893. Začal studovat Wing Chun Kuen někdy mezi rokem 1906 a 1911 u Chan Wah Shuna, o kterém se říká, že v té době vyučoval v starodávném klášteře rodiny Yip. Starý penezoměnec se blížil konci své kariéry a většina instrukcí pro Yip Mana padla na seniory (především na Ng Jung So), zvláště poté, co Chan utrpěl mrtvici v roce 1908 a odešel. Většina zpráv naznačuje, že po Chanově smrti v roce 1911 šel Yip do Hong kongu do akademie St. stephan´s, kde potkal a studoval u svého “kung fu strýce” Leung Bika a dosáhl tak velmi pokročilé úrovně svých bojových schopností. Někteří z Yip Manových studentů však tvrdí, že tento příběh byl jednoduše vytvořen Yip Manovým přítelem Lee Manem pro propagační účely, a že své schopnosti namísto toho vypiloval ve Foshanu tvrdou prací a osobním vhledem. také existují zprávy o tom, že Yip Man vyměnil své zkušenosti s přáteli, jako byli Chu Chong Man, Cho On a nebo Yuen Kay San. I když si Yip Man získal vynikající reputaci díky svým bojovým schopnostem Wing Chun Kuenu, dlouhá léta nevyučoval. V roce 1942 však vypotřeboval spoustu svých zdrojů vlivem japonské okupace a naoplátku začal vyučovat některé studenty v Yongan, například Chow Ywong Yiu, Kwok Fu a Lun Gai. V listopadu 1949 Yip Man utekl před rozmachem komunismu do Makaa. Brzy se odvážil do Hong Kongu, kde v roce 1950 začal vyučovat Wing Chun členy Restaurant Workers Association. Pro mnoho jeho studentů jeho přátelská povaha a chování vedlo k tomu, že mu začali říkat Man Suk (strýček Man) v počátečních letech  a Man Gung (dědeček Man) později. Během jeho kariéry v Hong Kongu vyučoval mnoho vynikajících studentů (s veškerou omluvou – příliš mnoho na to, abychom je zde vypisovali), kteří pokračovali v učení generací vynikajících studentů v jejich vlastním stylu a rozšířili jeho styl Wing Chun Kuen po celém světě. Mezi Yip Manovými nejznámějšími studenty byli Leung Sheung, Lok Yiu, Tsui Seung Tin, Wong Shun Leung, Cheung Chuk Hing (William Cheung), Lee Siu Long (Bruce Lee), Ho Kam Ming, Moy Yat a mnoho dalších studentů.

 



 

Chan Wah Shun

Jiao Chin Wah
Ngau Ching Wah
Wah Gung
 
*1849 †1913

 

Chan Wah Shun (Chen Hau Shun) původně pracoval jako penězoměnec a byl tím pádem znám pod přezdívkou Jaio Chin Wah (Zhao Qian Hua). Jeho stánek byl postaven na trhu blízko lékárny Leung Jana a čas od času letmo zahlédl slavného doktora učit Wing Chun Kuen. Nakonec se Chan Wah Sunovi podařilo zajistit si učení pod Leung Janem a stal se jedním z jeho nejhodnotnějších žáků, když vyhrával mnoho vyzývacích zápasů a získal si přezdívku Ngau Ching Wah (Niujing Hua, býk Wah). Chan Wah Sun později zanechal obchodu se směnou peněz a začal pracovat jako osteopat. Říká se, že se začal učit Wing Chun Kung Fu v pozdějších letech 19. století, někdy také v roce 1887 (braková novela Martial World Ortodox Systems: Wing Chun naznačuje, že když Leung Jan zemřel, Chan Wah Shun nesl dál instrukce pro mladší studenty jako Ng Siu Lo a Ng Jung So) a po roce 1910, podle Yip Manových tradic, vyučoval ve starodávném klášteře Yip Manovy rodiny ve Foshanském Song Yuan (Morušové zahrady). Během jeho výuky, která podle Yip Mana trvala 36 let, podle zpráv učil 16 žáků. První z nich byli bratři Ng Siu Lo a Ng Jung So, stejně jako Lui Yi-Chai, Ngau Hong a jeho vlastní syn, Chan Yiu Min (a Yiu Minova manželka Lai Miu Hin, ačkoliv není známo, zda byla oficiálně počítána mezi jeho žáky). Ostatní studenti byli Ho Han Lui (v odlišných zprávách to byl žák Leung Jana), Lee Jit Man, Ngau Jaw Ting, Lai Hoa Po (v odlišných zprávách to byl žák Fung Siu Chinga), Chan Hung Dai, Chan Sik Hoa a někdy i Yiu Choi (častěji uváděn jako žák Ng Jung so).  Krátce před jeho odchodem, Chan Wah Shun přijal své poslední žáky, Lai Hip Chi a Yip Mana. V roce 1911, Chan Wah Shun, známý v té době jako Wah Gung (Hua Gong, dědeček Wah), odešel od učení (podle Pan Namova systému utrpěl mrtvici a stal se částečně paralyzovaný) a vrátil se do své rodné vesnice v okrsku Shunde, kde o dva roky později zemřel.

Pozn.: sestaveno z ústních poznámek Yip Manova a Ng Jung So Wing Chun Kuen systému a Chan Yiu Min (včetně Pan Nam) Weng Chun Kuen systému, foshanské asociace Jing Wu a “New Martial Hero and Leung´s Publications”.

 

Chan Wah Shun

 
 

Leung Jan

Leung Dak Wing
Jan Sing Sang
Wing Chun Wong
 
*1826 †1901

 

Leung Jan (Liang Zan) podle Gulao Wing Chun systému původním jménem Leung Dak Wing se narodil v roce 1826 jako druhý syn bylinkáře z Foshanu a převzal rodinnou lékárnu (znám také různě jako Wing Sang Tong, Jan Sang Tong a Hong Sang Tong podle různých zpráv v průběhu let) na ulici Kuaizi poté, co jeho otec zemřel. Kvůli jeho zaměstnání (podle některých zpráv také podle jména jeho obchodu) mu místní začali říkat Jan Sing Sang nebo jednodušeji psáno Jan Sang. Leung Jan se začal Wing Chun učit během let 1850 od umělce z opery Červená džunka, Leung Yee Tai a později pokračoval pod Wong Wah Bo (nebo podle zpráv z Pan Nam systému začal s Wongem a pokračoval u Leunga když se Wong vrátil zpět k opeře). V jedné zprávě z Yip Manovy rodiny také vyměnil znalost techniky s dlouhou tyčí s Fung Siu Chingem v místní udírně. Leung Jan získal obrovskou slávu v poslední čtvrtině 19. století pro jeho bojové schopnosti a zůstal slavným i ve 20. století, když brakové příběhy a později filmy začaly kolovat, pod jménem Wing Chun Wong (Yongchun Wah, Král Wing Chun) a stal se lidovým hrdinou mezi místní populací. Zprávy o rodině Leung Jana se velmi liší. V některých měl jednoho syna, který zemřel v mládí při nehodě. Ve většině verzí měl však dva syny, Leung Bika a Leung Chuna. V některých měl tři syny (navíc ještě Leung Suena) nebo dokonce až pět synů (navíc ještě Leung Jeea, Leung Yuena a Leung Koa). Zprávy o jejich studiu Wing Chun se také velmi liší podle různých zpráv od ničeho až po získání určitého stupně zdatnosti. Leung Janův nejznámější student byl Chan Wah Shun , který nesl jeho učení a reputaci ve Foshanu. Jeho další studenti byli především bohatí vlastníci místních obchodů včetně Leung Kay (Lao Man Kay, Rascal Kay), Leung Wah (Muk Yan Wah, Dřevěný muž Wah), Lo Kwai (Chu Yuk Kwai, Řezník Kwai, někdy psán jako Chan Kwai), Fung Wah a zaměstnanec lékárny Ngau Shu (San Dai Shu, Velká hora Shu) a jiní. Ve věku 73 let se Leung Jan vrátil zpět do své rodné vesnice v Gulao, okrsek Hezhan, kde učil Wing Chun několik místních studentů, jako Wong Sum Wah, Yik Ying, Leung Bak Cheung a Yim Sei před tím, než zemřel si vybral jméno Jan, protože znělo více profesionálně pro osteopata. V jiných pramenech, ručně psaný psaný znak pro “Wing” v názvu jeho obchodu byl často špatně vyslovován jako “Jan”, takže nakonec začal toto jméno sám používat.

 

Leung Jan

 
 

Leung Yee Tai

 

Leung Yee Tai (Liang Erdi) bylo divadelní jméno člena opery Červená džunka v polovině 19. století. V některých zprávách byl Leung “tyčař” (používal tyč, aby pomáhal navigovat a tlačit loď v úzkých vodách) a nebo na půl úvazku mistr ve výztužích. Zatímco v jiných byl členem opery Červená džunka na plný úvazek a hrál roli Moo-Deng nebo hlavní “ženské” bojové role (ženy nesměly v té době hrát v opeře, muži hráli ženské role). Jeho role v opeře vyžadovala rozsáhlé znalosti dynamické pěsti a sestav se zbraněmi ze Severní opery. Leung se navíc údajně učil Weng Chun systém od Jee Shim. Později, dle některých zpráv, studoval Wing Chun systém pod Leung Bok Cho (čímž se stal jeho druhým studentem podle Cho Wing Chun systém). V některých zprávách Leung Yee Tai také studoval pod Yim Wing Chun. Ve zprávách Yip Manova systému se říká, že se místo toho učil od Wong Wah Bo a vyměnil svou znalost “Šest a půl” bodové hole za znalost Wing Chun. Když opustil operu, usadil se Leung Yee Tai ve Foshanu a učil svou dovednost Leung Jana (Buď sám nebo ve spojení s Wong Wah Bo).

 
 

Wong Wah Bo

(Huang Huabao)

 

Wong Wah Bo (Huang Huabao) údajně pocházel z Gulao, byl rodákem z Heshan a nejstarším praktikujícím Wing Chun Kuen z opery Červená džunka v polovině 19. století. V opeře podle některých zpráv často hrál roli Mo Sang nebo vedoucího mužského válečníka. Tato část vyžadovala rozsáhlé znalosti bojových umění obecně, obvzláště dynamické pěsti a sestav se zbraněmi. Navíc Wong Wah Bo podle některých zpráv studoval Wing Chun kuen systém pod legendárním Leung Bok Cho (a někdy také pod Yim Wing Chun). podle některých zpráv měl Wong předchozí znalost Weng Chun Kuen z Jee Shim (a někdy se říká, že vyměnil jeho znalost za znalost wing Chun Kuen s Leung Bok Cho). V některých příbězích Wong Wah Bo vyučoval Weng Chun Kuen Dain Fa Ming Kam a Wing Chun systém Leung Yee Tai (výměnou za techniky dlouhé tyče z Weng Chun Kuen) a další herce z opery Červená džunka. Po roce 1860 se Wong Wah Bo načas uchýlil do Foshanu, kde učil Leunga Jana, stejně jako Fok Bo Chuena. V roce 1870 se vrátil do opery.

 
 

Leung Lan Kwai

 

Leung Lan Kwai (Liang Langui) byl podle některých příběhů zámožný učenec z Guangzhou a podle jiných osteopat z Foshanu nebo z oblasti Zhaoqing. I přesto, že se nevyskytuje v jiných větvích, Yip Manův systém trvá na tom, že se naučil Wing Chun od Leung Bok Cho (podle některých verzích v Guangxi, podle jiných v Guangdong) a poté naučil umění herce Wong Wah Bo z opery Červená džunka. V jiném příběhu byl Leung Lan Kwai sám hercem z opery Červená džunka a studentem Weng Chun systému u Wong Wah Bo. Svou znalost poté vyměnil s Leung Bok Cho za znalost Wing Chun Kuen systému.

 
 

Leung Bok – Cho

Leung Bok – Lao

 

Leung Bok-Cho (Liang Bochou), někdy psán také jako Leung Bok Lao (Liang Boliu), byl manželem Yim Wing Chun a bývá mu obecně připisováno, že rozšířil Wing Chun do světa. Existuje několik různých příběhů o tom, jak se Leung Bok-Cho naučil Wing Chun a předal jej dál. Oblíbený příběh mluví o tom, že Leung Bok-Cho byl rodák z  Zhaoqing, Guangdong, kde se učil boxerský styl rodiny Choy od Choy Gao-Yee. Poté, co prohrál souboj s nejmladším synem Choy Biu odcestoval do provincie Guangxi hledat nového učitele. Téměř bez peněz, přijal přístřešek v místním hotelu přilehlém k obchodu s tofu rodiny Yim. Jedné noci byl jeho spánek vyrušen zvuky, které brzy rozpoznal jako trénink bojového umění. Vyplašil se, když uviděl Yim Wing Chun trénovat bojové umění při svitu měsíčního světla. Okamžitě se zamiloval do jejího umění a její krásy. Chtěl se učit toto bojové umění a tak Leung přesvědčil Yim Yee, aby ho Wing Chun učila své bojové umění. Yim Yee mu poskytnul místo k bydlení a nakonec i připravil svatbu s jeho dcerou. O pár let později, v počátečních letech 19. století, když Yim Yee zemřel, Leung Bok-Cho se údajně dále učil zbytek stylu u své manželky (poté, co ho přesvědčivě porazila v přátelském testu schopností). Leung nakonec odešel a cestoval do Foshanu, aby předal umění. Potkal učence jménem Leung Lan-Kwai, vyměnil s Leung Lan-Kwai, jeho učitelem Wong Wah-Bo a žákem Dai Fa Min-Kam jeho boxérský styl Wing Chun za jejich práci s dlouhou tyčí Weng Chun založené na Jee Shim. Leung později odcestoval z Foshanu, aby cestoval severně od řeky a pokračoval v předávání Wing Chunu.

V Ip Manově systému se říká, že matka Yim Wing Chun zemřela brzy po jejím zasnoubení s Leung Bok-Cho, obchodníkem se solí z Fujian. Po jejich svatbě učila bojové umění svého manžela Leung Bok-Cho, který pak na oplátku bojové umění předal Leung Lan-Kwai.

Jiné zprávy ze systému Sum Nung mluví o tom, že po smrti Wing Chun, Leung Bok-Cho pojmenoval své bojové umění po své ženě Wing Chun Kuen (Boxérský styl Wing Chun) na počest a památku své ženy. V Guangzhou Guangdong, Leung Bok-Cho  učil své umění učedníky z Pear Garden (Hrušková zahrada) Wong Wah-Bo, Leung Yee-Tai, Dai Fa Min-Kam a jiné.

Yiu Kai systém má trošku odlišnou verzi. Tvrdí, že Leung Bok-Cho byl obchodník z Shangxi, který býval studentem kláštera Shaolin v Henan. V roce 1810 si přišel odpočinout do hotelu. Náhodou jedné noci za svitu měsíčního světla uviděl Yim Yee a jeho dceru Yim Wing Chun cvičit bojové umění vedle mlýnků na tofu. Pomyslel si, že Yim Wing Chun je krásná a má vynikající techniku. Zamiloval se do ní. Zůstal a mnohokrát si s nimi povídal o bojových uměních. Jeho první žena zemřela a Yim Wing Chun, jak si myslel, měla vynikající bojové schopnosti a tak si ji chtěl vzít. Přátelsky se jí zeptal, ale Yim Wing Chun byla příliš v rozpacích, než aby odpověděla. Yim Yee si myslel, že Leung Bok-Cho dobře vypadá a také byl následovník Shaolin, tak souhlasil za svou dceru a Leung Bok-Cho a Yim Wing Chun se vzali. Po několika letech Yim Yee zemřel a Leung Bok-Cho se se svou ženou přestěhovali do Shangxi, ale kvůli neustálému bojování s bandity a vojáky se znovu přestěhovali do severního Guangdong (vesnice Anhongyuan). Otevřeli si malý podnik a vyučovali několik žáků Wing Chun Kuen. Kolem roku 1815 se přestěhovali do Zhaoging a pokračovali v učení. Opera Červené džunky často cestovala mezi Zhaoging a Foshanem. Wong Wah-Bo (Mo-Sang), Leung Yee-Tai (Mo-Deng), Dai Fa Min-Kam a Siu Fook (Siu-Sang) se s nimi potkali a učili se od nich Wing Chun Kuen.

Poslední verze tvrdí, že Leung Bok-Cho byl z Jiangxi a studoval v klášteře Shaolin v Jiangxi, stal se revolucionářem a uprchnul ze zatčení vojáky Qing. V Guangxi díky podobné minulosti, Yim Yee z obchodu s tofu rodiny Yim jej přijal k sobě a později připravil svatbu s jeho dcerou Yim Wing Chun. Po smrti Yim Yee se nějaký čas stěhovali než se konečně usadili v Zhaoqing, Guangdong. Tam Leung Bok-Cho navštěvoval představení opery Červená džunka. Zaujatý schopnostmi umělců, obzvláště technik Wong Wah-Bo s dlouhou tyčí v roli generála Kwana, se s nimi Leung Bok-Cho setkal. S několika z nich se blízce spřátelil a tak Leung Bok-Cho a Yim Wing Chun začali Wing Chun Kuen učit Wong Wah-Bo, Leung Yee-Tai, Dai Fa Min-Kam a další.

Jeden výstřední záznam ve francouzské encyklopedii bojových umění naznačuje, že Leung Bok-Cho byl ve skutečnosti zakladatelem Hung Ga Kuen jménem Hung Hei-Goon, který si změnil jméno a nastoupil do Červené džunky, aby se vyhnul zatčení.

Z mnoha zpráv je zřejmé, že Leung Bok-Cho, ať už skutečná žijící bytost nebo přezdívka používaná jako krytí jsou v mýtech o vzniku Wing Chun jako prvnímu přisuzovány zásluhy za rozšíření Wing Chun Kuen (především hercům v opeře Červená džunka).

 
 

Yim Wing Chun

Yim Saam – Leung

 

Yim Wing Chun (Yan Yongchun), známá také jako Yim Saam-Leung (Yim Sanniang nebo třetí dcera Yim), je hlavní postavou v mnoha legendách o Wing Chun Kuen. V některých zprávách se Yim Wing Chun učila umění, které se později stalo známé jako Wing Chun Kuen od svého otce Yim Yee. Jiné zprávy jí dávají více zásluh, když tvrdí, že se Yim Wing Chun od mladého věku učila bojová umění včetně Sae Ying Kuen (Boxérský styl hada) a Bak Hok Kuen (Boxérský styl bílého jeřába) od svého otce, bývalého učedníka Siu Lam a revolucionáře jménem Yim Sei. Jednoho dne, když prala u řeky své oblečení, Yim Wing Chun spatřila bojovat hada a jeřába. Inspirovala se tímto soubojem a použila tento nový pohled, aby zlepšila své bojové schopnosti tak, aby jí lépe vyhovovaly.

Jeden z nejslavnějších příběhů o Yim Wing Chun, který nalezneme v Yip Manově systému, mluví o tom, že mniška Ng Mui někdy vycestovala ze svého útočiště v klášteře Bílého jeřába, aby získala zásoby z nedaleké vesnice v provincii Yunnan. Během těchto návštěv se seznámila s místním obchodníkem s tofu jménem Yim Yee a jeho dcerou, mladou dívkou jménem Yim Wing Chun. Při jedné z návštěv našla dívku v slzách. Brzy zjistila, že místní agresivní zločinec přišel do města a zalíbil si Yim Wing Chun. Přísahal, že se brzy vrátí, aby si Yim Wing Chun vzal za ženu. Ng Mui nejdříve chtěla sama se zločincem bojovat a vyvést ho z města, ale uvědomila si, že kdyby tak učinila, prozradila by svůj úkryt jednotkám Qing, které ji stále hledaly. Místo toho se tedy rozhodla, že Yim Wing Chun vezme s sebou zpět a bude ji učit bojové umění, aby byla schopná se sama bránit. Během krátké chvíle, než se zločinec měl vrátit, nemohla Ng Mui naučit Yim Wing Chun celé bojové umění tak, jak se běžně učilo (což mohlo podle některých zpráv trvat i 12 let). Tak byla Ng Mui donucena učit Yim Wing Chun pouze nejjednodušší, přímé a efektivní bojové techniky, které by mohla použít k poražení většího, silnějšího a zkušenějšího zločince. Yim Wing Chun trénovala velice tvrdě a když se zločinec vrátil, byla připravená. Zločinec byl naposledy viděn, když táhl své omlácené tělo pryč z města a nikdy se už nevrátil.

Ve většině příběhů si někdy během 1810 – 1820 vzala muže jménem Leung Bok-Cho. V některých zprávách se Leung Bok-Cho učil spolu s Yim Wing Chun pod Yim Yee, než starý muž odešel a poté pokračoval s učením u své ženy (poté co velmi snadno dokázala, že její bojové umění výrazně předčilo bojové umění jejího muže). V jiných zprávách, Yim Wing Chun sama učila svého muže svému výtečnému bojovému umění. Z mnoha zpráv je jisté, že Yim Wing Chun, ať už skutečná žijící osoba nebo přezdívka používaná jako krytí, je v legendách o vzniku Wing Chun Kuen považována za hlavní zakladatelku nebo za jednu ze zakladatelů tohoto umění.

 
 

Ng Mui Si Tai

Lui sei – Leung

 

Ng Mui Si Tai (Wumei Shitai nebo Nun, Five Plums /mniška Pět švestek/) se často říká, že pocházela z legendárního kláštera Shaolin (Siu Lam) a že byla jednou z pěti proslulých zakladatelů, kteří unikli zničení kláštera. Někdy se říká, že její pravá identita byla Lui Sei-Leung, čtvrtá dcera generála Lui z dynastie Ming. V příbězích, kdy Ng Mui sama vytvořila Wing Chun Kuen, jako například těch z Yip Manova systému, se vypráví, že když byl klášter Shaolin vypálen, mniška Ng Mui si našla útočiště ve vzdáleném Bak Hok Jee (Baihesi, klášter Bílého jeřába) v pohoří Daliangchan na hranici provincíí Yunnan a Sichuan. Zde praktikovala meditace a bojová umění. Jednoho dne bylo její praktikování přerušeno soubojem hada a jeřába. Ng Mui sledovala hada a jeřába a začala se obdivovat nad jejich bojovými metodami. Na základě pozorování začala Ng Mui začleňovat unikátní práci se sílou a taktiku do jejího již velmi pokročilého bojového umění a vytvořila pozoruhodnou novou metodu. Později, dole ve vesnici, potkala Yim Yee a jeho dceru Yim Wing Chun od kterých často kupovala fazolový tvaroh cestou domů z obchodu. V patnácti letech, s vlasy ovázanými podle tehdejších tradic, aby ukázala, že již dosáhla věku na vdávání, krása Yim Wing Chun přitáhla pozornost místního surovce. Pokoušel se Yim Wing Chun donutit, aby si ho vzala a jeho neustálé hrozby znepokojovaly ji i jejího otce. Ng Mui se o tom doslechla a zželelo se jí Yim Wing Chun. Souhlasila, že Yim Wing Chun bude učit bojové techniky, aby se mohla bránit. Yim Wing Chun následovala Ng Mui do hor a začala se učit bojové umění. Trénovala dnem i nocí, dokud neovládla všechny techniky. Poté vyzvala surovce k souboji a porazila ho. Některé verze se naopak drží toho, že výše uvedený příběh nebyl založením Wing Chun Kuenu, ale Bak Hok Kuen (boxérský styl Bílého jeřába). Oblíbený lidový příběh říká, že Ng Mui šla do Yunnanského kláštera Bílého jeřába, kde se jednoho dne stala svědkem souboje lišky a bílého jeřába. Liška prohrála a Ng Mui použila jeřába jako inspiraci a vytvořila nový bojový styl Bak Hok Kuen. Ng Mui poté cestovala do Guangxi, kde potkala Mui Sun. Mui Sun zkombinoval Bak Hok Kuen od Ng Mui se svými vlastními technikami a vytvořil styl, který byl později pojmenován Wing Chun Kuen.

Další legenda říká, že bojové umění Ng Mui mělo jiný zdroj. Proslulý generál Ngok Fei (Yue Fei) dynastie Song vytvořil několik bojových umění včetně Xingyinguan, Yingzhaopai (styl Orlího pařátu) a Ngok Ga Kuen (boxérský styl rodiny Ngok). Ngok Ga se rozšířil do několika míst, z nichž jedno byl taoistický klášter na hoře Mt Emei. Tam si kněží předávali bojové umění po několik generací. Dva z žáků, kteří nakonec podědili styl, byli kněží Bak Mei (Bílá obočí) a mniška Ng Mui (Pět švestek). Pai Mei vytvořil styl, který nesl jeho jméno Bak Mei Kuen a Ng Mui předala bojové umění lidem, kteří jej nakonec pojmenovali Wing Chun Kuen (boxérský styl Velebeného jara).

Ng Mui je často jmenována jako zakladatelka mnoha dalších bojových umění, jako například Mui Fa Kuen (boxérský styl Švestkového květu), Lung Ying Kuen (boxérský styl Dračí formy), Chu Ga Tong Long (Kudlanka nábožná rodiny Chu), Gao Kuen (Psí boxování), Bak Hok Kuen (boxérský styl Bílého jeřába), Ng Mui Pai (boxérský styl Pěti švestek) a Wing Chun Kuen (boxérský styl Velebného jara). Také existují variace těchto příběhů, kdy Ng Mui pochází z kláštera Shaolin z provincie Fujian místo Henan, nebo kdy je taoistka z Wudangshan z Hebei.

Není známo, zda Ng Mui byla skutečná postava, nebo pouze falešné jméno používané jako krytí před vládou Qing. Ať už to bylo jakkoliv, podle výše uvedeného existují v zásadě dva názory na to, jakou roli hrála Ng Mui v mýtech o založení Wing Chun Kuen. V prvním případě je považována za zakladatelku, která předala velmi komplexní systém Yim Wing Chun. V druhém případě je považována za prvotní zdroj, který předal čistý materiál později zformovaný Yim Wing Chun (nebo v některých případech Miu Shun), která později založila bojové umění.

 
 

Závěrečný stručný chronologický souhrn:

 

Ng Mui Si Tai 

Yim Wing Chun 

Leung Bok – Cho 

Leung Lan Kwai

Wong Wah Bo 

Leung Yee Tai

Leung Jan 

Chan Wah Shun 

Yip Man  

Lok Yiu 

Wilhelm Blech 

Petr Brunner

Jan Stuchlík – Jiří Horský – Jan Šíma – Veronika Dostálová

Ostatní žáci…